Kniha Být doma

Fotografie pro tuto knihu byly pořízeny v letech 2020 a 2022 v oblasti působnosti Charity Šumperk, ale podobný obrázek terénní paliativní péče by mohl vzniknout kdekoliv v České republice. Ve fotografiích Jindřicha Štreita nejde jen o „otisk“ reality, ale především o zachycení prchavých okamžiků projevů emocí, situací, domácího prostředí s typickým empatickým a nezaměnitelným přístupem autora k sociálním tématům. Schopnost splynutí s prostředím, v tomto případě se stát členem rodiny umírajících, s respektem k jejich soukromí i k práci pečujících z organizace poskytující domácí paliativní péči, je výsledkem vlastního citlivého pohledu na život a profesionality, které doprovází autora celý život. Jindřich Štreit se postaral o silný emotivní a umělecký dojem.

Koupit knihu

Rozhodnutí šumperské Charity více podpořit paliativní péči byl velmi správný krok. Je to počin, který vede ke zkvalitnění starostlivosti o nemocné. S úctou a pokorou jsem přijal pozvání k zachycení této nové aktivity. Stal jsem se tichým pozorovatelem práce lékařů a zdravotního personálu. Hluboce se skláním před jejich pomocí. Poznal jsem lidi pečující s velikou odborností a zkušenostmi, s láskou a něhou o lidi, kteří to potřebují. Navštěvují je v každém ročním období. Jsou to andělé mezi námi.

Motivace

Motivací a cílem vzniku této knihy je podpořit rozvoj domácí specializované paliativní péče. Přes všechny studie o výhodnosti péče o umírající v domácím prostředí, přes všechna programová prohlášení odpovědných státních a komunálních orgánů a zdravotních pojišťoven, přes všechny průzkumy o přání lidí umírat doma, je podpora této služby, kterou provádí téměř výhradně různé neziskové organizace, nedostačující.

Přejete si i Vy Být doma, přejete si i Vy, aby vaši blízcí mohli Být doma, v životě, v lásce i v umírání ? Zajímejte se o stav služby domácí paliativní péče a zasazujte se o systémové zlepšení její podpory. Nenechávejte to jen na dárcích, nenechávejte to jen na zřizovatelích neziskovek, které konají nesmírně záslužnou činnost. Pojďme Být doma.

Iniciativa Být doma

Mons. Jan Graubner

Každý člověk je odněkud a někde je doma. K domovu patří vztahy, zvláště pocit bezpečí, jistoty a přijetí, zvyky i vzpomínky. Pro lidi nemocné a slabé je domov stejně důležitý jako pro děti náruč matky. Současná společnost zaměřená na výkon a zisk posílá děti do jeslí a seniory do domovů. Proto si velmi vážím všech, kteří mají odvahu investovat do vztahů, které vyžadují čas i oběť.

Vysoce oceňuji každou pomoc lidem pečujícím doma o nemocné či umírající, zvláště domácí specializovanou paliativní péči. S umírajícími je to někdy náročné, ale kdo potřebuje více chápající lásky, než právě ti, kteří jsou na samém konci života? Láskyplná péče blízkých může být skvělou předehrou přechodu do Boží náruče.

+Jan Graubner

Milý Jindřichu,
Včera mi moje kolegyně z Kladna vyprávěla o dopadu výstavy tvých fotek v Kladně. Na jejím základě (byly to fotky z mobilního hospice) dala dohromady otevřenou skupinu lidí, kteří se schází jednou měsíčně a u kafe dělají různé besedy o životě, jeho hodnotách, o vlastním životě - jak to mají oni…a pod. Kolegyně se tam byla včera podívat a vrátila se úplně nadšená a hned mi to volala. Tak jsem ti to chtěl napsat - snad tě to potěší. Tvé fotky nejen „zastavují čas“, ale mají přesah do lidských životů…

Díky za to, co děláš.

Vítězslav Vurst
nemocniční kaplan
poradce pro pozůstalé
Podpůrný a paliativní tým FN Olomouc

Jindro, Tvé aktivity jsou úžasné a energie záviděníhodná. Díky moc za náhled do Tvé nové knihy Být doma, celou jsem ji hned 2x prohlédla i přečetla. Vrátila mne do doby, kdy jsem pečovala o umírající maminku - ta atmosféra je opravdu autenticky zachycena, oči umírajících, smíření s odchodem, ... zachytil jsi vše. Díky za Tvé projekty, těšíme se na další! Moc zdravím a myslím na Tebe

Vzala jsem dnes do práce počítač a kluci informaťáci odkaz otevřeli. Tato kniha musí zasáhnout každého, kdo ji otevře. Je v ní tolik smutku a bolesti, ale zároveň lásky, světla, obětavosti a lidskosti. Jsou to dvě strany jedné mince. Kdybychom nepoznali jedno, nemáme ani druhé. Foténky jsou s příběhem, prostě Tvoje. Kus práce a Tvého přístupu k životu. Děkuji.